Co bude znamenat zavedení nenulové sazby spotřební daně z tichého vína a zelené nafty

Zemědělství a vinařství se dotýkají tyto dva zásadní problémy:
  1. Zavedení nenulové sazby spotřební daně z tichého vína
Je třeba zásadně odsoudit záměr Ministerstva financí ČR zavést nenulovou spotřební daň z tichého vína. Takový krok by vážně poškodil celý sektor vinařství a vinohradnictví v ČR, zejména v Jihomoravském kraji a to především v okresech již nyní strukturálně postižených hospodářskou krizí. Kromě toho by negativní důsledky tohoto opatření dopadly i na navazující obory, zejména v cestovním ruchu. Spotřební daň z vína nemá žádný vinařský stát v Evropské unii.
Plocha obhospodařovaných vinic dosahuje 18.000 hektarů zemědělské půdy a hospodaří na nich asi 19000 pěstitelů. Přepočtem se zde z této plochy vyprodukují hrozny v hodnotě asi 1,5 mld. Kč. Všechny tyto hrozny jsou v ČR zpracovány na víno. Tímto zpracováním se vytváří další národní produkt v hodnotě asi 1,5 mld. Kč.
Celý obor přímo zaměstnává asi 20 tisíc pracovních sil. Jsou zde navazující obory jako gastronomie, turistika a cestovní ruch. Zavedení nenulové sazby spotřební daně z tichého vína by znamenalo vážné poškození celého tohoto sektoru, část se vlivem nulové sazby v okolních státech přesune do zóny šedé ekonomiky. Ani pro stát by očekávaný výnos této daně nebyl nijak veliký. Vinaři a vinohradníci by navíc byli zatíženi novou administrativou, nehledě na fakt, že zde stát otevře další „okénko“ pro podvody s touto spotřební daní. Toto opatření může vést k poklesu domácí produkce vína a také k poklesu zájmu spotřebitelů o moravská a česká vína.
  1. Zelená nafta
Rozhodnutí vlády zrušit vratku spotřební daně na zelenou naftu a zvýšit spotřební daň na tiché víno je třeba vnímat jako jasný krok k dalšímu snížení konkurenceschopnosti českých zemědělců. S tímto krokem v žádném případě není možné souhlasit, a proto podporuji avizované protesty zemědělců.
Konkurenceschopnost českých zemědělců je z velké části ovlivňována výši podpor a dotací jak z rozpočtu EU, tak z národního rozpočtu. Dotováni jsou zemědělci ve všech zemích. Nicméně s ohledem na nastavení podmínek v rámci SZP a snahu českých vlád o úspory, neměli a nemají čeští zemědělci v porovnání s našimi konkurenty srovnatelné podmínky. Naši největší konkurenti v rámci EU jsou dlouhodobě zvýhodněni nejenom vyšší úrovní přímých plateb a jejich nastavením zohledňujícím i podporu živočišné výroby, ale i dalšími typy podpor, které nejsou přímo regulovány Společnou zemědělskou politikou. To má za následek dlouholetý negativní vývoj českého zemědělství, které trpí mj. velkou strukturální nerovnováhou mezi rostlinou a živočišnou výrobou. Zatímco rostlinná produkce se zvyšuje, živočišná produkce klesá. S ohledem na to, že právě živočišná produkce je hlavním nositel zaměstnanosti a vyšší přidané hodnoty v zemědělství, znamená současný vývoj negativní trend sestupu českého zemědělství do pozice rozvojových zemí. Spolu s tím neustále pokračuje pokles počtu pracovníků v zemědělství, prohlubuje se jejich mzdová disparita oproti průměrné mzdě v ČR.
Vratka daně u zelené nafty je jednou z mála podpor produkce, kterou čeští zemědělci stejně jako farmáři v jiných zemích EU, mají. Její zrušení v ČR (zatímco v ostatních zemích EU zůstane zachována) se bezpochyby vážně promítne do konkurenceschopnosti našich zemědělců. Z tohoto důvodu je nezbytné současnou podporu 60% vratky spotřební daně u nafty zachovat. Případné zrušení této podpory pro zemědělskou výrobu by znamenalo zvýšení ročních nákladů o 2% a výrazný zásah do konkurenceschopnosti českých zemědělců. Plné  osvobození od spotřební daně u nafty má 10 zemí EU, mezi nimiž je například Německo, Rakousko, Polsko, Dánsko, Bulharsko i Maďarsko. Částečnou vratku daně mají země jako Francie, Velká Británie, Nizozemsko, Belgie, Portugalsko a Švédsko. Ze sousedních zemí v EU nemá podporu zelené nafty pouze Slovensko.
Vedle klasických nástrojů SZP jako jsou např. přímé platby či program rozvoje venkova, existují i formy podpor, které nejsou SZP regulovány a které mohou velmi silně ovlivnit konkurenční postavení na trhu. Naši zemědělci například neměli a nemají možnost čerpat příspěvek na úhradu sociálního a zdravotního pojištění, které čerpají farmáři v Polsku a Německu, daňové paušály pro zemědělce v Polsku apod. Mimo to se naši zemědělci byli nuceni v minulých osmi letech vzdát více jak 13 mld. Kč v rámci nevyplacených národních doplňkových plateb TOP UP a ani v letošním rozpočtu není na tyto platby plánována ani koruna.
Od vstupu do EU do roku 2011 čeští farmáři proinvestovali přes 80 mld. Kč, jak s cílem zlepšit svou konkurenceschopnost tak z povinnosti splnit podmínky legislativy EU směrem k ochraně životního prostředí, wellfare zvířat apod. Za stejné období ale byli schopni vytvořit zisk cca 67 mld. Kč. Tato negativní bilance je jednou z příčin, že jsou čeští zemědělci na osmém místě ve výši zadluženosti v rámci EU (cizí zdroje/vlastní kapitál ve výši 29,3 %) a z hlediska kapitálové vybavenosti jsou až dvacátí z celé sedmadvacítky.

Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: