Fiskální pakt

Senát PČR na své 24. schůzi dne 27. srpna 2014 dal svým usnesením souhlas s přístupem ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, která byla podepsána v Bruselu dne 2. března 2012. Zpravodajem byl senátor Jan Hajda.

 

Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (dále jen „Fiskální pakt“ či „Smlouva“) byla podepsána dne 2. března 2012. V platnost vstoupila dne 1. ledna 2013 a jejími smluvními stranami jsou k dnešnímu dni kromě České republiky, Chorvatska a Spojeného království všechny členské státy EU. Příčinou vzniku této smlouvy byly problémy zadlužených zemí eurozóny, jež vedly až k jejich neschopnosti financovat si sami svůj vládní dluh.

 

Smlouva je určena především zemím eurozóny, členský stát mimo eurozónu, který ji ratifikuje či k ní přistoupí, jí nebude vázán až do okamžiku přijetí eura, nerozhodne-li se pro dřívější použitelnost hlav III a IV Smlouvy nebo jejich částí. Vláda se rozhodla ke Smlouvě přistoupit, aniž by učinila oznámení v tomto smyslu, ustanovení výše zmíněných hlav se tedy na Českou republiku zatím nepoužijí.

 

 

Klíčové pro Fiskální pakt jsou hlavy III až V.

Hlava III Rozpočtový pakt (čl. 3 až 8)

 

Rozpočty vládního sektoru smluvních stran mají být podle čl. 3 vyrovnané nebo vykazovat přebytek. Uvedené pravidlo se považuje za dodržené, nepřesáhne-li strukturální deficit vládního sektoru 0,5 %  HDP, případně až do výše 1 %  HDP za předpokladu, že poměr veřejného dluhu k HDP v tržních cenách je výrazně pod úrovní 60 % a z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí jsou rizika nízká. Pravidla obsažená v čl. 3 jsou smluvní strany povinny provést ve svém vnitrostátním právu a to přednostně na ústavní úrovni.

 

Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: