Informace senátora Jana Hajdy k projednávané novele zákona o podporovaných zdrojích energie

Hlavním záměrem předlohy návrhu zákona, který vychází z dosavadních zkušeností podpory je:

• nastavit dlouhodobě stabilní a životaschopné podmínky podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů na dobu minimálně do roku 2020;
• nastavit podmínky podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů pro investory s přiměřenými cenovými dopady na konečné spotřebitele energie;
• odstranit nedostatky, které obsahuje současný zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, které by mohly vést ke značným dopadům do ceny elektřiny pro konečné spotřebitele;
• odstranit nerovnosti ve vztahu na zavedený systém podpory jiných než obnovitelných zdrojů, především pak druhotných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla.

         Návrh zákona tak jak přišel z Poslanecké sněmovny díky řadě poslaneckých návrhů (lobistických) by znamenal dopad na běžného spotřebitele o 20 mld. Kč ročně vyšší než je skutečná potřeba pro plnění národního akčního plánu k využití obnovitelných zdrojů energie (OZE).
         V současném období podpora těchto zdrojů energie již představuje více než 30 mld. Kč ročně.
         Před vlastním projednáváním v Senátu PČR, inicioval senátor Jan Hajda, předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR řadu jednání včetně podvýboru pro energetiku kam byly pozváni poslanci, zainteresovaná ministerstva, ale i zástupci všech zájmových skupin, kterých se zákon dotýká. Všem bylo umožněno vystoupit. Rovněž proběhla závěrečná schůzka senátorů Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu a zástupců Poslanecké sněmovny za účasti Ministerstva průmyslu ČR. Cílem bylo zabezpečit, aby komplexní pozměňovací návrh byl v Poslanecké sněmovně schválen. 
         Senátor Jan Hajda, předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu při projednávání zákona v Senátu PČR ve svém vystoupení vysvětlil, proč je kladen důraz na bioplynové stanice.
Česká republika se zavázala, že bude mít v roce 2020 13 % procent z veškerých energií z obnovitelných zdrojů. Tak se zavázaly všechny členské země Evropské unie, přičemž nižší závazek než Česká republika má pouze Malta a Lucembursko. Rakousko má například 34 % a Dánsko 30 %.
          Právě bioplynové stanice mohou výrazně pomoci naplnit tento cíl v porovnání s ostatními zdroji OZE velmi levně. Na rozdíl od slunečních, větrných a vodních elektráren nevyrábějí pouze elektrickou energii, která je dotovaná spotřebiteli energie zeleným bonusem, ale i teplo, které je také započítáno do závazku a to již dotované není. Podmínka využití tepla je nově zapracovaná v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního řádu (ERÚ) na rok 2012. Při průměrném využití tepla na úrovni 50 % je současný náklad na 1 kWh z OZE u bioplynových stanic jenom 2,- Kč/kWh. Tedy je šestkrát levnější, než je podpora u slunečních elektráren spuštěných do roku 2010 a dokonce levnější než preferované malé vodní elektrárny.
          Další význam bioplynových stanic je udržení živočišné produkce a zaměstnanosti na venkově. Souhlasím, že vlastní bioplynová stanice nezaměstnává mnoho lidí, ale její přínos na zaměstnanost je ve dvou navazujících výrobách. Výstavbou bioplynové stanice vlivem energetických efektů dochází k udržení živočišné výroby, kde je významná část zaměstnanosti v zemědělstvím ale i subdodavatelů a odběratelů. Podmínka návaznosti na živočišnou výrobu byla zakotvena právě ve 13 kole Programu rozvoje venkova, kde je kritériem přijatelnosti minimálně 30 % substrátů z živočišné výroby.
         Vítáme, že tato podmínka je nově zakotvená v novém zákoně na podporu OZE pro všechny bioplynové stanice. Takže bioplynové stanice mají přímou zásluhu o udržení živočišné výroby a zaměstnanosti.

Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: