Rozhovor pro časopis Vinařský obzor

22.04.2015 11:44

 1. Můžete popsat vaše první vinařské krůčky – jste z vinařské rodiny?

          Přesto, že z vinařské rodiny nepocházím, měl jsem možnost se k němu dostat už jako velmi mladý. Vinice v minulém systému totiž mohla být vlastněna pouze formou záhumenek, čehož má rodina využila, a mně se z vinařství stal koníček. 

 

2. Jaké bylo vaše vzdělání a co považujete za zásadní okamžik, který vás po čase přivedl do čela Zemědělského družstva Sedlec, tedy k výrobě vína?

         Jsem absolventem VŠZ v Brně, která připravovala studenty pro praktický život. Po jejím absolvování jsem pracoval na Okresní zemědělské správě.  I když to byla práce zajímavá, přijal jsem nabídku na pozici předsedy ZD Sedlec, a to zejména z toho důvodu, že jsem chtěl „do praxe“. To byl asi ten zásadní okamžik, který mě natrvalo přivedl k vinařství. ZD Sedlec hospodaří na svazích kousek od Pálavských vrchů, nad rybníkem Nesyt a má velmi vhodné podmínky pro výrobu kvalitních hroznů. (Pozn.: Již za Rakouska-Uherska při rozlišování vinařských tratí byl Sedlec v nejvyšší možné kategorii, která tehdy určovala cenu hroznů a vína.) V ZD Sedlec jsem pro budování vinařství našel myšlenkovou shodu s vinařem a sklepmistrem Radkem Králíkem, s nímž a dalšími kolegy jsme se vším elánem pustili do práce. Mým dalším „osudovým“ okamžikem bylo seznámení s tehdejším ředitelem Bohemia Sekt Josefem Vozdeckým, rodákem ze Šitbořic, kterému taktéž osud vinařství nikdy nebyl lhostejný. Se společností Bohemia Sekt jsme úzce spolupracovali zejména v odbytu vína a výsadby vinic.   

 

3. Co vám dala vaše práce náměstka Okresní zemědělské správy a později předsedy OAK Břeclav?

Práce ekonomického náměstka mě naučila pracovat koncepčně a svůj rukopis, zvláště v oblasti investic pro rostlinnou a živočišnou výboru, bylo možné naleznout téměř v každém tehdejším zemědělském podniku.

Ve funkci předsedy OAK jsem využíval celookresní zkušenosti včetně znalosti problémů podnikatelů v zemědělství. V mé práci mě povzbuzovalo i vědomí, že dotčené osoby měly povědomost o tom, že hájím jejich zájmy.

 

4. SVČR v poslední době čím dál hlasitěji upozorňuje na problémy černého trhu s vínem a další související nešvary. Jaké aspekty spatřujete v problematice černého trhu jako nejpalčivější?

Jako nejpalčivější shledávám následující problémy:

  • na trhu ČR je v prodeji cca 100 mil. l vína bez evidence různé kvality, který devastuje trh a práci moravských a českých vinařů;
  • víno se prodává v zařízeních, která nesplňují hygienické a potravinářské podmínky;
  • výše uvedené problémy se promítají v  šedé ekonomice do daňových úniků, což v DPH představuje cca 2 mld. Kč a v daních z příjmu cca 4 mld. Kč.

 

5.  Jaké změny nejen zákonů je podle vás třeba provést v první řadě?

Obecně je třeba vytvořit ze strany Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí takové podnikatelské prostředí, které pomůže odbourat šedou ekonomiku. Týká se to zejména dovozových vín, které je nutné dostat pod evidenční a daňovou kontrolu. Vinaři musí mít jistotu, že hrozen, který vyprodukují, bude na trhu zužitkován.

 

6. Jak by se například měl změnit přístup státu k podvodům při dovozu zahraničních vín?

Jak jsem uvedl již výše - dovozy zahraničních vín musí stát dostat pod kontrolu. Jasně musí být znám pohyb vína od dopravce až po spotřebitele, a to včetně daňových odvodů. Vzhledem k tomu, že řada vín je „pančovaných“, je potřeba falšování kvalifikovat jako trestný čin. Dále je nutno posílit a zefektivnit činnost Celní správy a Státní zemědělská a potravinářská inspekce („dále jen SZPI“). Ukazuje se, že politika pánů Nečase, Kalouska a Bendla vedla k oslabení činnosti kontrolních orgánů a vytvořila prostředí pro černý trh s vínem.

 

7. Dá se podle vás souhlasit s tím, že zástupci kontrolních úřadů mají svázané ruce omezenými kompetencemi?

Ano, při počtu výrobců a prodejců vína (např. jeden pracovník SZPI pro dva kraje) je těžké hovořit o možnostech důsledné kontroly.

 

8. Máte vlastní plán, jak se postavit k prodeji sudového vína?

Vlastní plán pro prodej sudového vína jsem předložil na MZE při projednávání návrhu Vinohradnického zákona a mohu konstatovat, že byl všemi přítomnými přijat. Týká se § 16 o prodeji sudového vína. Znění tak, jak jej představilo MZE, by bylo likvidační, a to jak pro naše vinařství, tak pro většinu legálních kamenných vinoték. České vinařství prodává zhruba 80 % sudového vína prostřednictvím vinoték. Vycházíme tak vstříc zákazníkům, kteří mají zájem buď o levnější víno, nebo speciálně o tento typ vína, prostého stabilizačních prvků nutných při plnění do lahví. Představa, že tito zákazníci si z různých míst republiky budou jezdit pro pár litrů vína až k nám, je lichá. Na druhé straně podstatná většina seriózních vinoték byla z ekonomických důvodů donucena prodávat i sudová vína, a to z toho důvodu, že by je prodej pouze lahvových vín neuživil. Se zákazem prodeje sudových vín by byly nuceny se svou činností skončit, a tím by v tomto segmentu trhu skončil i prodej vín lahvových, což by byla nenahraditelná ztráta. Vzhledem k tomu, že nás také trápí již výše zmiňovaná problematika černého trhu s podvodným vínem, navrhl jsem řešení, které by nepoškozovalo naše vinaře a poctivé provozovatele vinoték (specializovaných prodejen vín se stálou klientelou a fundovaným personálem), a to:   

1. V rámci naší i evropské legislativy hledat cestu prodeje sudových vín pouze od výrobce, ale s možností prodloužit tento prodej prostřednictvím certifikace do seriózních kamenných vinoték s hygienickými parametry prodeje rozlévaného vína. Tím by se vyloučil prodej vín v nevyhovujících provozovnách.

2. Je nutné podpořit kroky příslušných státních orgánů ke kontrole nelegálních dovozů vín a nelegálních a nekompetentních provozoven.

 

9. Jak konkrétně se zmíněné problémy černého trnu s vínem dotýkají ZD Sedlec?

Problémy černého trhu s vínem se našeho ZD dotýkají výrazně. Abychom docílili zisk při ceně hroznů cca 18,- Kč/kg, je nutno prodávat sudová vína za cca 42 - 45,-Kč/l. Vínům na trhu v ceně 20 - 25,- Kč/l nejsme schopni konkurovat. Nejvíc nám vadí, že v bezprostřední blízkosti vinotéky, která má všechny podmínky pro potravinářský provoz, příjemné prostředí, se dnes sudové víno prodává v květinářstvích, garážích apod.

 

10. Zatímco pan Ing. Josef Vozdecký by se dal s trochou nadsázky označit za vinařského poslance, vy zase vinařského senátora. Můžete shrnout vaši dosavadní práci pro české vinaře a její nejdůležitější plody? (např. svou práci v komoditní radě pro víno)

Od svého zvolení se mimo jiné věnuji i vinohradnické problematice. Dvakrát do roka pořádám seminář k vinařství, kde pracovníci Ministerstva zemědělství, Ministerstva financi, Generálního ředitelství cel a SZPI, seznamují veřejnost se svými opatřeními a návrhy pro oblast vinařství. Tyto pracovní diskuse přispívají k dobré legislativě pro vinaře. Pracoval jsem rovněž v Radě vinařského fondu, který se výrazně podílí na propagaci moravských a českých vín. V Senátu právě s Vinařským fondem tradičně pořádáme přehlídku Svatomartinských vín, kde naši vinaři prezentují výsledky své práce. Akce se účastní přední osobnosti v oblast politiky i kultury. Pracuji i v  představenstvu Národního vinařského centra ve Valticích, taktéž se snažím podporovat i dobrovolná sdružení v obcích při různých akcích, neboť i ona výrazně přispívají k propagaci kvalitních vín. (Jedná se např. o Bořetice-Kraví Hora, Velké Němčice, Hustopeče apod.)

 

11. V minulosti se vám podařilo zabránit zavedení spotřební daně na víno. Je tato hrozba již definitivně zažehnána, nebo by v dohledné době ještě mohla být ve hře?

Jsem nejen politik, ale současně i člověk z praxe. Proto jsem schopen vést diskuse o přijímaných „vinařských“ zákonech a vyhláškách nejen jako senátor, ale také jako zástupce vinařů, který se v dané problematice vyzná.

 Ano, v minulosti se mi ve spolupráci s kolegy opravdu podařilo zabránit zavedení spotřební daně na víno, a to v období největších tlaků producentů piva. Pozitivně hodnotit musím tehdejšího ministra financí Eduarda Janotu, který na naše argumenty „slyšel“.

Žádná hrozba není nikdy definitivně zažehnána, mohu jen říct, že v současné době panuje ve vládě mezi koaličními partnery shoda, vycházející z vládního programu, a to, že spotřební daň na víno zavedená nebude.

 

12. Jaké úpravy zákona či pravomocí kontrolních orgánů vejdou v platnost ve vašem volebním období, dohledné době?

V současném volebním období projednávané novela Vinařského zákona zpřísní podmínky prodeje sudových vín (viz výše). Aktivně se tohoto projednávání účastním. Rovněž se podílím na jednáních Generálního ředitelství cel, Ministerstva financí a SZPI, která připravují vlastní pravidla pro zpřísňování kontroly trhu s vínem.

 

13.  Jak podle vás bude vypadat trh s vínem v Česku, jakmile se jej podaří „ozdravit“? Čeští vinaři přece jen vyprodukují zlomek zdejší spotřeby a bez dovozu se neobejdeme.

Věřím, že vytvoříme podmínky, kdy vinaři budou sadit nové vinice, obměňovat staré, budou dodávat kvalitní vína na trh. Odstrašujícím příkladem je pro nás Slovensko, kde se obdělává jen část z výměry vinic, neboť pro vinaře nebylo vytvořeno dobré podnikatelské prostředí.

Kvalitní dovozová vína jistě na překážku nejsou, spotřebitel má právo je ochutnat, ale taktéž znát dovozce vín a mít jistotu, že je veškerá legislativa dodržována. Jak jsem již vícekrát uvedl, vína musí být pod řádnou kontrolou. Naproti tomu prodej pančovaných falšovaných vín je pro mě naprosto nepřijatelný.

 

14. Nedávno jste zmínil, že za úspěch českého zemědělství od vstupu do EU považujete mimo jiné to, že potřeba vína vzrostla z 10 na 20 litrů na hlavu. Co všechno je za tak výrazně zvýšenou oblibou vína? Spíše dobrá práce vinařů, nebo svazových organizací?

Spotřeba vína na jednoho obyvatele dosahuje 20 litrů a vinařství v rámci složitých podmínek EU obstálo. Za tímto úspěchem stojí tvrdá práce vinařů, kteří jsou schopni pracovat jak ve vinici, tak ve sklepě. Rovněž musím zmínit dobrou práci vinotékařů, obchodních manažerů. Svaz vinařů hraje rovněž výraznou roly, neboť je schopen připravovat argumentační materiál a hájí zájmy vinařů. Pochopitelně že své místo v této oblasti zaujímá Vinařský fond a NVC Valtice. Musím zmínit i přínos SVŠ Valtice, která vychovala řadu mladých absolventů, kteří se v praxi uplatnili. Za celé období jsem poznal řadu zapálených lidí, kteří doslova celou svoji energii věnovali vinařství např. Ing. Vozdecký, A.Šťastný Sklepy Valtice, můj spolupracovník Radek Králík…………..

 

15.  Jak, jako člen rady Vinařského fondu ČR a Národního vinařského centra vnímáte jeho roli a je něco, na co byste se v rámci této organizace chtěl zaměřit, vylepšit?

         Roly Vinařského fondu i NVC jak už jsem se zmínil  považuji za pozitivní a přál bych si, aby se zlepšily podmínky formou investice pro NVC ve Valticích a tím i zlepšení materiálních podmínek. Věřím, že se to povede především ve spolupráci s JmK a hejtmanem Haškem, který je předsedou rady Vinařského fondu, tak jak se podařilo realizovat Vinařské muzeum na Zámku v Mikulově.

 

16.  Jaký typ vína z jaké odrůdy a oblasti patří k vašim neoblíbenějším?

         Mám rád vína suchá z příjemnou kyselinkou , z vápenatých půd a to odrůdy Ryzlink vlašský a Ryzlink rýnský. Pokud se týká oblasti domnívám se, že každá oblast má charakteristická vína a v tomto směru se chovám ke všem typům vín stejně.

 

17.  Sdílí vaši kolegové ze Senátu, zvláště ve výboru pro hospodářství zemědělství a dopravu vás vřelý vztah k vínu?

        Pokud se týká mých kolegů v Senátu je tam vztah trochu jiný. Jako předseda výboru, který musí svěřené auto sám řídit, neustále cestuji mezi Prahou Břeclaví a Mikulovem. Zúčastňuji se akcí po celé republice např. Země živitelka apod. a proto se musím jakkoliv alkoholu a vína odříct. Ale mí kolegové ví, že můj největší vztah je k práci ve vinici, která mi přináší uvolnění především psychické a pokud jsem na okrese vstávám časně a než začnu úřadovat něco ve vinici odpracuji. Svým kolegům s radostí říkám, než vy se ráno probudíte  mám už jednu směnu za sebou. Tím chci říci, že vinařství vychovává rovněž k tvrdé práci. 

 

 

Vyhledávání

Kontakt

OVV ČSSD Břeclav Regionální kancelář Mikulov
asistenti:
Václav Rišica
+420 602 579 370

Karel Štogl
Náměstí 27
690 01 Mikulov


Regionální kancelář Břeclav
asistenti:
Petr Sulovský
Dělnický dům
Žerotínova 2
690 00 Břeclav
+420 602 579 370

Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: